Dnešní vypravování je od mé facebookové přítelkyně, Sabiny Dagmar Vítovcové z Plzně. Máme před dovolenými a mně toto její vypravování přijde velmi inspirující. Budeme mít volno, budeme cestovat, navštěvovat kamarády, přátelé, kolegy, a samozřejmě i příbuzné, které jsme roky neviděli, protože jsme se, mírně řečeno, kdysi dávno poškorpili…
Léta napovídá v pražském Činoherním klubu. Zážitky z divadelního prostředí se otiskují i do jejích knih. Nejnovější má název Z kočky daňka neuděláš. „Ireno, to si napiš. Ireno, to si nepiš. Říkával mi Michal Pavlata,“ popisuje ve Vizitce, jak si důsledně zaznamenávala „vejšplechty“ herců. Co je zásadní při práci nápovědky? A nakolik se její povídky zakládají na pravdě? Ptá se Karolína Koubová.
Říká se, že dnešní děti mají všeho moc! Že si neváží hraček, protože se na ně sypou ze všech stran. Ano, u některých dětí to určitě platí, ale není jich většina. A možná proto mě před pár lety napadlo, jestli není lepší udělat něco, co se zapíše do duše pětileté holčičky jako zázrak, který do této chvíle nepoznala!
Ireně, kterou znám. Mamince. Začala jsem optimisticky. „Tak to máme krásný den, viď, mami?“ Ale maminka naším svátkem nežila. „Proč? Co se děje? Mně je zima, musela jsem zatopit.“ „Mami, máme dneska svátek!“ Překvapilo ji to. Popřála jsem jí a pak jsme se domluvily, kdy za ní do Žlebů přijedu. „Tak já
Nalezeno 372 výsledků